Chudoba
- hmotně stav nouze, nedostatek finančních prostředků na uspokojení základních životních potřeb, které jsou minimalizovány nebo nějak omezeny.
Těžká doba života , v němž tělo a vnější život živoří, je stažen z kulis dění. Se stavem chudoby v materiálním smyslu má takto "postižený" u mnoha lidí snížen nebo zcela vůči němu chybí společenský respekt, úcta a osobní autorita, chudý člověk je tak často devalvován na mentálně nebo osobnostně méněcenného, čímž se u něj snižuje počet přátel a dosud jinak nakloněných lidí, které projev chudoby odpuzuje . Mají z ní totiž podvědomý strach jako z nemoci. V hmotné realitě chudoba finanční nemocí skutečně je , protože znemožňuje volně se hýbat jak existenčně, tak společensky a seberealizačně.
- duševně stav nouze, nedostatek citu, morálních a duchovních vlastností umožňujících prožívání lásky a vzájemnosti v osobních vztazích. Její míra a projevy jsou spojeny s nižším stupněm duchovní zralosti - egoismus ( "sedm smrtelných hříchů" , tj. infernálních vlastností : pýcha, závist, lačnost, lakota, nenávist, hněv, smilstvo).
Sémant (duše slova) odkrývá v chudobě "stav reformy" individuálního Já. Chudoba je stav zablokování části energetického pole z důvodu karmického či duchovního, je pro duši studijním materiálem a " nástrojem " podporujícím proces osobnostního a duchovního vývoje.
Povaha chudoby je spojena s Řádem a Spravedlností za účelem nastolení či posílení vlivu duše, jež pod "tlakem chudoby" zvyšuje své záření a vliv.
Posláním stavu chudoby je expanze osobního a zprostředkovaně společenského vědomí, jež má působit na proměnu a urychlit vývoj dotyčného nebo naopak podpořit vývoj kolem sebe a ve společnosti (archetyp Poustevník).
Chudoba je stavem podněcujícím proces individuálního nebo skupinového "probouzení" k hlubšímu duchovnímu uvědomění (osvícení).